roztrhat

Czech

Etymology

From roz- +‎ trhat.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈrostr̩ɦat]

Verb

roztrhat pf (imperfective trhat or roztrhovat or roztrhávat)

to tear to pieces
Roztrhal fotku na kousíčky. ― He tore the photo into pieces.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	roztrhat, roztrhati	Active adjective	roztrhavší
Verbal noun	roztrhání	Passive adjective	roztrhaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	roztrhám	roztrháme	—	roztrhejme
2nd person	roztrháš	roztrháte	roztrhej	roztrhejte
3rd person	roztrhá	roztrhají	—	—

The verb roztrhat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	roztrhal	roztrhali	roztrhán	roztrháni
masculine inanimate	roztrhal	roztrhaly	roztrhán	roztrhány
feminine	roztrhala	roztrhaly	roztrhána	roztrhány
neuter	roztrhalo	roztrhala	roztrháno	roztrhána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	roztrhav
feminine + neuter singular	—	roztrhavši
plural	—	roztrhavše

Related terms

roztrhaný
roztrhání

Further reading

roztrhati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
roztrhati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
roztrhat in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.