ručitel

Czech

Etymology

From ručit (“to guarantee”) +‎ -tel.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈrut͡ʃɪtɛl]
  • Hyphenation: ru‧či‧tel

Noun

ručitel m anim (feminine ručitelka)

  1. guarantee, guarantor

Declension
Declension of ručitel (soft masculine animate)
singular plural
nominative ručitel ručitelé
genitive ručitele ručitelů
dative ručitelovi, ručiteli ručitelům
accusative ručitele ručitele
vocative ručiteli ručitelé
locative ručitelovi, ručiteli ručitelích
instrumental ručitelem ručiteli

Further reading
  • ručitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • ručitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ručitel in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.