rytíř

Czech

Etymology

Ultimately from Middle High German ritter (whence German Ritter). Compare Polish rycerz.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈrɪciːr̝̊]
  • Hyphenation: ry‧tíř

Noun

rytíř m anim (feminine rytířka)

  1. knight

Declension
Declension of rytíř (soft masculine animate)
singular plural
nominative rytíř rytíři
genitive rytíře rytířů
dative rytířovi, rytíři rytířům
accusative rytíře rytíře
vocative rytíři rytíři
locative rytířovi, rytíři rytířích
instrumental rytířem rytíři

Derived terms

Further reading
  • rytíř in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rytíř in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.