sebeurčení

Czech

Etymology

From sebe- +‎ určení.

Noun

sebeurčení n

  1. self-determination (political independence of a people)

Declension
Declension of sebeurčení (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative sebeurčení sebeurčení
genitive sebeurčení sebeurčení
dative sebeurčení sebeurčením
accusative sebeurčení sebeurčení
vocative sebeurčení sebeurčení
locative sebeurčení sebeurčeních
instrumental sebeurčením sebeurčeními

Further reading
  • sebeurčení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • sebeurčení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • sebeurčení in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.