smrkový

Czech

Etymology

From smrk +‎ -ový.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsmr̩koviː]

Adjective

smrkový

  1. (relational) spruce

Declension
Declension of smrkový (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative smrkový smrková smrkové
genitive smrkového smrkové smrkového
dative smrkovému smrkové smrkovému
accusative smrkového smrkový smrkovou smrkové
locative smrkovém smrkové smrkovém
instrumental smrkovým smrkovou smrkovým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative smrkoví smrkové smrková
genitive smrkových
dative smrkovým
accusative smrkové smrková
locative smrkových
instrumental smrkovými

Further reading
  • smrkový in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • smrkový in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.