snoubenka

Czech

Etymology

From snouben +‎ -ka.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsnou̯bɛŋka]

Noun

snoubenka f (masculine snoubenec)

  1. fiancée

Declension
Declension of snoubenka (hard feminine reducible)
singular plural
nominative snoubenka snoubenky
genitive snoubenky snoubenek
dative snoubence snoubenkám
accusative snoubenku snoubenky
vocative snoubenko snoubenky
locative snoubence snoubenkách
instrumental snoubenkou snoubenkami

Further reading
  • snoubenka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • snoubenka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • snoubenka in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.