soudce

Czech

Etymology

From soudit +‎ -ce.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsou̯t͡sɛ]
  • audio(file)
  • Hyphenation: soud‧ce

Noun

soudce m anim (feminine soudkyně)

  1. judge (public judicial official)

Declension
Declension of soudce (masculine animate in -e)
singular plural
nominative soudce soudci, soudcové
genitive soudce soudců
dative soudcovi, soudci soudcům
accusative soudce soudce
vocative soudce soudci, soudcové
locative soudcovi, soudci soudcích
instrumental soudcem soudci

Derived terms

Further reading
  • soudce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • soudce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • soudce in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.