souputník

Czech

Etymology

From sou- +‎ pouť +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsou̯putɲiːk]

Noun

souputník m anim (feminine souputnice)

  1. fellow traveller

Declension
Declension of souputník (velar masculine animate)
singular plural
nominative souputník souputníci
genitive souputníka souputníků
dative souputníkovi, souputníku souputníkům
accusative souputníka souputníky
vocative souputníku souputníci
locative souputníkovi, souputníku souputnících
instrumental souputníkem souputníky

Further reading
  • souputník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • souputník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • souputník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.