stěžovatel

Czech

Etymology

From stěžovat +‎ -tel.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈscɛʒovatɛl]

Noun

stěžovatel m anim (feminine stěžovatelka)

  1. complainant

Declension
Declension of stěžovatel (soft masculine animate)
singular plural
nominative stěžovatel stěžovatelé
genitive stěžovatele stěžovatelů
dative stěžovatelovi, stěžovateli stěžovatelům
accusative stěžovatele stěžovatele
vocative stěžovateli stěžovatelé
locative stěžovatelovi, stěžovateli stěžovatelích
instrumental stěžovatelem stěžovateli

See also

Further reading
  • stěžovatel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • stěžovatel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • stěžovatel in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.