střelec

See also: strelec and Strelec

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech střělec, from Proto-Slavic *strělьcь.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈstr̝̊ɛlɛt͡s]

Noun

střelec m (feminine střelkyně)

  1. shooter (someone who shoots something)
  2. gunner (a person who operates a gun)
  3. (chess) bishop

Declension
Declension of střelec (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative střelec střelci
genitive střelce střelců
dative střelcovi, střelci střelcům
accusative střelce střelce
vocative střelče střelci
locative střelcovi, střelci střelcích
instrumental střelcem střelci

See also
Chess pieces in Czech · šachové figurky (layout · text)
♚ ♛ ♜ ♝ ♞ ♟
král dáma, královna věž střelec jezdec, kůň pěšec

Further reading
  • střelec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • střelec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • střelec in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.