starobylý

Czech

Etymology

From starý +‎ -o- +‎ být +‎ -lý.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈstarobɪliː]

Adjective

starobylý

  1. ancient

Declension
Declension of starobylý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative starobylý starobylá starobylé
genitive starobylého starobylé starobylého
dative starobylému starobylé starobylému
accusative starobylého starobylý starobylou starobylé
locative starobylém starobylé starobylém
instrumental starobylým starobylou starobylým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative starobylí starobylé starobylá
genitive starobylých
dative starobylým
accusative starobylé starobylá
locative starobylých
instrumental starobylými

See also

Further reading
  • starobylý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • starobylý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • starobylý in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.