statečný

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech statečný, from Proto-Slavic *statъčьnъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈstatɛt͡ʃniː]
  • Rhymes: -ɛtʃniː

Adjective

statečný

  1. brave
    Synonyms: see Thesaurus:statečný

Declension
Declension of statečný (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative statečný statečná statečné
genitive statečného statečné statečného
dative statečnému statečné statečnému
accusative statečného statečný statečnou statečné
locative statečném statečné statečném
instrumental statečným statečnou statečným
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative stateční statečné statečná
genitive statečných
dative statečným
accusative statečné statečná
locative statečných
instrumental statečnými

Derived terms

Further reading
  • statečný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • statečný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • statečný in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.