tupec

Czech

Etymology

From tupý +‎ -ec.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈtupɛt͡s]

Noun

tupec m

  1. bonehead, dimwit, dummy
    Synonyms: see Thesaurus:hlupák

Declension
Declension of tupec (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative tupec tupci
genitive tupce tupců
dative tupcovi, tupci tupcům
accusative tupce tupce
vocative tupče tupci
locative tupcovi, tupci tupcích
instrumental tupcem tupci

Further reading
  • tupec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • tupec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • tupec in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.