tvrzení

Czech

Etymology

From tvrdit +‎ -ení.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈtvr̩zɛɲiː]
  • audio(file)

Noun

tvrzení n

  1. verbal noun of tvrdit
  2. assertion
  3. allegation

Declension
Declension of tvrzení (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative tvrzení tvrzení
genitive tvrzení tvrzení
dative tvrzení tvrzením
accusative tvrzení tvrzení
vocative tvrzení tvrzení
locative tvrzení tvrzeních
instrumental tvrzením tvrzeními

Further reading
  • tvrzení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • tvrzení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • tvrzení in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.