umíráček

Czech

Etymology

From umírat.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈumiːraːt͡ʃɛk]
  • Hyphenation: umí‧rá‧ček

Noun

umíráček m inan

  1. knell

Declension
Declension of umíráček (velar masculine inanimate reducible)
singular plural
nominative umíráček umíráčky
genitive umíráčku umíráčků
dative umíráčku umíráčkům
accusative umíráček umíráčky
vocative umíráčku umíráčky
locative umíráčku umíráčcích, umíráčkách
instrumental umíráčkem umíráčky

Further reading
  • umíráček in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • umíráček in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.