utěsnit

Czech

Etymology

From u- +‎ těsnit.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈucɛsɲɪt]

Verb

utěsnit impf (perfective utěsňovat)

to seal up, to stop up, to caulk

Conjugation

Conjugation

Infinitive	utěsnit, utěsniti	Active adjective	utěsnící
Verbal noun	í	Passive adjective	utěsněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	utěsním	utěsníme	—	utěsněme
2nd person	utěsníš	utěsníte	utěsni	utěsněte
3rd person	utěsní	utěsní	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive utěsnit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	utěsnil	utěsnili	utěsněn	utěsněni
masculine inanimate	utěsnil	utěsnily	utěsněn	utěsněny
feminine	utěsnila	utěsnily	utěsněna	utěsněny
neuter	utěsnilo	utěsnila	utěsněno	utěsněna

Transgressives	present	past
masculine singular	utěsně	—
feminine + neuter singular	utěsníc	—
plural	utěsníce	—

Related terms

utěsnění
utěsňování

Further reading

utěsniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
utěsniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
utěsnit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.