uvěznit

Czech

Etymology

From u- +‎ věznit.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈuvjɛzɲɪt]

Verb

uvěznit pf (imperfective věznit)

to imprison

Conjugation

Conjugation

Infinitive	uvěznit, uvězniti	Active adjective	uvěznivší
Verbal noun	í	Passive adjective	uvězněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	uvězním	uvězníme	—	uvězněme
2nd person	uvězníš	uvězníte	uvězni	uvězněte
3rd person	uvězní	uvězní	—	—

The verb uvěznit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	uvěznil	uvěznili	uvězněn	uvězněni
masculine inanimate	uvěznil	uvěznily	uvězněn	uvězněny
feminine	uvěznila	uvěznily	uvězněna	uvězněny
neuter	uvěznilo	uvěznila	uvězněno	uvězněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	uvězniv
feminine + neuter singular	—	uvěznivši
plural	—	uvěznivše

Further reading

uvězniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
uvězniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
uvěznit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.