výletník

Czech

Etymology

From vyletět +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈviːlɛtɲiːk]

Noun

výletník m anim (feminine výletnice)

  1. excursionist, sightseer

Declension
Declension of výletník (velar masculine animate)
singular plural
nominative výletník výletníci
genitive výletníka výletníků
dative výletníkovi, výletníku výletníkům
accusative výletníka výletníky
vocative výletníku výletníci
locative výletníkovi, výletníku výletnících
instrumental výletníkem výletníky

Further reading
  • výletník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • výletník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • výletník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.