větráček

Czech

Etymology

From větrák +‎ -ek.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvjɛtraːt͡ʃɛk]

Noun

větráček m

  1. Diminutive of větrák

Declension
Declension of větráček (velar masculine inanimate reducible)
singular plural
nominative větráček větráčky
genitive větráčku větráčků
dative větráčku větráčkům
accusative větráček větráčky
vocative větráčku větráčky
locative větráčku větráčcích, větráčkách
instrumental větráčkem větráčky

Further reading
  • větráček in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • větráček in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • větráček in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.