vavřín

Czech

Etymology

Borrowed from Polish wawrzyn.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvavr̝iːn]
  • Hyphenation: va‧v‧řín

Noun

vavřín m

  1. laurel

Declension
Declension of vavřín (hard masculine inanimate)
singular plural
nominative vavřín vavříny
genitive vavřínu vavřínů
dative vavřínu vavřínům
accusative vavřín vavříny
vocative vavříne vavříny
locative vavříně, vavřínu vavřínech
instrumental vavřínem vavříny

Derived terms
adjective
  • vavřínový

Further reading
  • vavřín in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vavřín in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.