vrták

Czech

Etymology

From vrtat +‎ -ák.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvr̩taːk]
  • Hyphenation: vr‧ták

Noun

vrták m inan

  1. drill bit

Declension
Declension of vrták (velar masculine inanimate)
singular plural
nominative vrták vrtáky
genitive vrtáku vrtáků
dative vrtáku vrtákům
accusative vrták vrtáky
vocative vrtáku vrtáky
locative vrtáku vrtácích
instrumental vrtákem vrtáky

Noun

vrták m anim

  1. bungler, clumsy guy
    Synonyms: nešika, packal

Declension
Declension of vrták (velar masculine animate)
singular plural
nominative vrták vrtáci
genitive vrtáka vrtáků
dative vrtákovi, vrtáku vrtákům
accusative vrtáka vrtáky
vocative vrtáku vrtáci
locative vrtákovi, vrtáku vrtácích
instrumental vrtákem vrtáky

Further reading
  • vrták in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vrták in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • vrták in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.