vyčkat

Czech

Etymology

From vy- +‎ čekat.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈvɪt͡ʃkat]

Verb

vyčkat pf (imperfective vyčkávat)

to wait for, to wait until
to postpone

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyčkat, vyčkati	Active adjective	vyčkavší
Verbal noun	vyčkání	Passive adjective	vyčkaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyčkám	vyčkáme	—	vyčkejme
2nd person	vyčkáš	vyčkáte	vyčkej	vyčkejte
3rd person	vyčká	vyčkají	—	—

The verb vyčkat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyčkal	vyčkali	vyčkán	vyčkáni
masculine inanimate	vyčkal	vyčkaly	vyčkán	vyčkány
feminine	vyčkala	vyčkaly	vyčkána	vyčkány
neuter	vyčkalo	vyčkala	vyčkáno	vyčkána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyčkav
feminine + neuter singular	—	vyčkavši
plural	—	vyčkavše

Related terms

vyčkávací
vyčkávání

Further reading

vyčkati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
vyčkati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
vyčkat in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.