vyhrát

Czech

Etymology

From vy- +‎ hrát.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈvɪɦraːt]
Audio (file)

Verb

vyhrát pf (imperfective vyhrávat)

to win
Antonym: prohrát

Věděl jsem, že bychom mohli vyhrát! ― I knew we could win!

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyhrát, vyhráti	Active adjective	vyhrávší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyhraji, vyhraju (coll.)	vyhrajeme	—	vyhrajme, vyhrejme
2nd person	vyhraješ	vyhrajete	vyhraj, vyhrej	vyhrajte, vyhrejte
3rd person	vyhraje	vyhrají, vyhrajou (coll.)	—	—

The verb vyhrát does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyhrál	vyhráli	vyhrán	vyhráni
masculine inanimate	vyhrál	vyhrály	vyhrán	vyhrány
feminine	vyhrála	vyhrály	vyhrána	vyhrány
neuter	vyhrálo	vyhrála	vyhráno	vyhrána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyhráv
feminine + neuter singular	—	vyhrávši
plural	—	vyhrávše

Derived terms

výhra f

Further reading

vyhráti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
vyhráti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
vyhrát in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.