vyléčit

Czech

Etymology

From vy- +‎ léčit.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈvɪlɛːt͡ʃɪt]

Verb

vyléčit pf (imperfective léčit)

to cure (to restore to health)
Synonym: uzdravit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyléčit, vyléčiti	Active adjective	vyléčivší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyléčím	vyléčíme	—	vyléčme, vylečme
2nd person	vyléčíš	vyléčíte	vyléči, vyléč, vyleč	vyléčte, vylečte
3rd person	vyléčí	vyléčí	—	—

The verb vyléčit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyléčil	vyléčili	vyléčen	vyléčeni
masculine inanimate	vyléčil	vyléčily	vyléčen	vyléčeny
feminine	vyléčila	vyléčily	vyléčena	vyléčeny
neuter	vyléčilo	vyléčila	vyléčeno	vyléčena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyléčiv
feminine + neuter singular	—	vyléčivši
plural	—	vyléčivše

Further reading

vyléčiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
vyléčiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
vyléčit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.