vyslanec

Czech

Etymology

From vyslán +‎ -ec.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvɪslanɛt͡s]

Noun

vyslanec m anim (feminine vyslankyně)

  1. envoy (an adult male human)
  2. delegate

Declension
Declension of vyslanec (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative vyslanec vyslanci
genitive vyslance vyslanců
dative vyslancovi, vyslanci vyslancům
accusative vyslance vyslance
vocative vyslanče vyslanci
locative vyslancovi, vyslanci vyslancích
instrumental vyslancem vyslanci

Derived terms

Further reading
  • vyslanec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vyslanec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.