zklamání

Czech

Etymology

From zklamat +‎ -ání.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsklamaːɲiː]

Noun

zklamání n

  1. verbal noun of zklamat
  2. disappointment

Declension
Declension of zklamání (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative zklamání zklamání
genitive zklamání zklamání
dative zklamání zklamáním
accusative zklamání zklamání
vocative zklamání zklamání
locative zklamání zklamáních
instrumental zklamáním zklamáními

Further reading
  • zklamání in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • zklamání in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • zklamání in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.