zkoušet

Czech

Etymology

Ultimately from Proto-Slavic *kušati.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈskou̯ʃɛt]
  • Audio(file)

Verb

zkoušet impf (perfective zkusit or vyzkoušet or nazkoušet)

  1. to test (to place a product or piece of equipment under everyday and/or extreme conditions and examine it for its durability)
  2. to examine (to test skills or qualifications of someone)
  3. to rehearse (practice by repetition or recitation)

Conjugation
Conjugation
Infinitive zkoušet, zkoušeti Active adjective zkoušející
Verbal noun zkoušení Passive adjective zkoušený
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person zkoušímzkoušíme—zkoušejme
2nd person zkoušíšzkoušítezkoušejzkoušejte
3rd person zkoušízkoušejí, zkouší——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zkoušet.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate zkoušelzkoušelizkoušenzkoušeni
masculine inanimate zkoušelyzkoušeny
feminine zkoušelazkoušena
neuter zkoušelozkoušelazkoušenozkoušena
Transgressives present past
masculine singular zkoušeje—
feminine + neuter singular zkoušejíc—
plural zkoušejíce—

Derived terms

Further reading
  • zkoušeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • zkoušeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • zkoušet in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.