řeč

See also: rec, rec., rěc, reč, and rěč

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech řěč, from Proto-Slavic *rěčь (speech).

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈr̝ɛt͡ʃ]
  • Rhymes: -ɛtʃ, -r̝ɛtʃ
  • (file)

Noun

řeč f

  1. speech (faculty)
    • Osvojení řeči je jedním ze zásadních úkolů dítěte.
  2. execution or performance of (1)
  3. speech, oration
    Synonym: proslov
    • Svou řeč měl předem dobře připravenou.
  4. language
    Synonym: jazyk
    • Uměl dobře anglicky, německy a francouzsky, ale i několik dalších řečí.

Declension

Derived terms

Further reading

  • řeč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • řeč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • řeč in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.