brněti
Old Czech
Etymology
From Proto-Slavic *brьněti.
Conjugation
Conjugation
| infinitive | brněti |
| supine | brnět |
| Nt-participle | brně, brniec(i), brniec(e) |
| S-participle | brniv, brnivši, brnivše |
| Present | indicative | imperative | ||||
| singular | dual | plural | singular | dual | plural | |
| 1st person | brňu | brnívě / -va | brníme / -em / -emy | — | brnivě / -va, brňvě / -va | brnime / -my, brňme / -my |
| 2nd person | brníš | brníta | brníte | brni, brň | brnita, brňta | brnite, brňte |
| 3rd person | brní | brníta | brnie | brni, brň | brnita, brňta | brnite, brňte |
| Past | aorist | imperfect | ||||
| singular | dual | plural | singular | dual | plural | |
| 1st person | brnich | brnichově / -va | brnichom / -me / -my | brniech | brniechově / -va | brniechom / -my / -me |
| 2nd person | brni | brnista / -šta | brniste / -šte | brnieše | brniešta / -sta | brniešte / -ste |
| 3rd person | brni | brnista / -šta | brnichu | brnieše | brniešta / -sta | brniechu |
| Participles | L-participles | Passive participles | ||||
| singular | dual | plural | singular | dual | plural | |
| masculine | brnil | brnila | brnili | brněn | brněna | brněni |
| feminine | brnila | brnile | brnily | brněna | brněně | brněny |
| neutral | brnilo | brnile | brnila | brněno | brněně | brněna |
Descendants
- Czech: brnět
Further reading
- “brněti”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.