dědina

See also: dedina

Czech

Etymology

From děd +‎ -ina.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɟɛɟɪna]
  • Hyphenation: dě‧di‧na

Noun

dědina f

  1. (literary or regional) village
    Synonym: vesnice

Declension
Declension of dědina (hard feminine)
singular plural
nominative dědina dědiny
genitive dědiny dědin
dative dědině dědinám
accusative dědinu dědiny
vocative dědino dědiny
locative dědině dědinách
instrumental dědinou dědinami

Further reading
  • dědina in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • dědina in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • dědina in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.