hodnostář

Czech

Etymology

From hodnost +‎ -ář.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦodnostaːr̝̊]

Noun

hodnostář m anim (feminine hodnostářka)

  1. official (office holder invested with powers and authorities)
    církevní hodnostář ― (please add an English translation of this usage example)

Declension
Declension of hodnostář (soft masculine animate)
singular plural
nominative hodnostář hodnostáři
genitive hodnostáře hodnostářů
dative hodnostářovi, hodnostáři hodnostářům
accusative hodnostáře hodnostáře
vocative hodnostáři hodnostáři
locative hodnostářovi, hodnostáři hodnostářích
instrumental hodnostářem hodnostáři

See also

Further reading
  • hodnostář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • hodnostář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • hodnostář in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.