jíl
See also: jil
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech jíl, from Proto-Slavic *jьlъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈjiːl]
- Rhymes: -iːl
Declension
Old Czech
Alternative forms
- jíla
Etymology
From Proto-Slavic *jьlъ.
Declension
Declension (pattern čin)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | jíl | jíly | jílové (jíloví), jíly, jíli |
genitive | jíla, jílu | jílú (jílou) | jílóv (jíluov, jílů) |
dative | jílovi, jílu | jíloma | jílóm (jíluom, jílům) |
accusative | jíl | jíly | jíly |
vocative | jíle | jíly | jílové (jíloví), jíly, jíli |
locative | jílu, jílě | jílú (jílou) | jíliech (jílích), jílech |
instrumental | jílem | jíloma | jíly |
Derived terms
- jílový
- jílovec m
Descendants
- Czech: jíl
Further reading
- “jíl”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.