keřík

See also: kérik

Czech

Etymology

From keř +‎ -ík.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkɛr̝iːk]
  • Hyphenation: ke‧řík
  • Rhymes: -ɛr̝iːk

Noun

keřík m inan

  1. Diminutive of keř

Declension
Declension of keřík (velar masculine inanimate)
singular plural
nominative keřík keříky
genitive keříku keříků
dative keříku keříkům
accusative keřík keříky
vocative keříku keříky
locative keříku keřících
instrumental keříkem keříky

Further reading
  • keřík in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • keřík in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • keřík in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.