kloboučník

Czech

Etymology

From klobouk (“hat”) +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈklobou̯t͡ʃɲiːk]
  • Hyphenation: klo‧bouč‧ník

Noun

kloboučník m anim (feminine kloboučnice)

  1. hatter (person who makes, sells, or repairs hats)

Declension
Declension of kloboučník (velar masculine animate)
singular plural
nominative kloboučník kloboučníci
genitive kloboučníka kloboučníků
dative kloboučníkovi, kloboučníku kloboučníkům
accusative kloboučníka kloboučníky
vocative kloboučníku kloboučníci
locative kloboučníkovi, kloboučníku kloboučnících
instrumental kloboučníkem kloboučníky

Derived terms

Further reading
  • kloboučník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kloboučník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • kloboučník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.