lít

See also: lit, Lit, līt, lit., &lit, -lit, and Lit.

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech líti/léti, from Proto-Slavic *liti (to pour).

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈliːt]

Verb

lít impf

  1. to pour
  2. to cast (to make by pouring into a mould)

Conjugation

adjectives
nouns
verbs
  • dolévat
  • dolít
  • dolívat
  • nalévat
  • nalít
  • nalívat
  • odlévat
  • odlít
  • odlívat
  • polévat
  • polít
  • polívat
  • přelévat
  • přelít
  • přelívat
  • rozlévat
  • rozlít
  • rozlívat
  • slévat
  • slít
  • slívat
  • ulévat
  • ulít
  • ulívat
  • vlévat
  • vlít
  • vlívat
  • vylévat
  • vylít
  • vylívat
  • zalévat
  • zalít
  • zalívat

Further reading

  • líti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • líti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • lít in Internetová jazyková příručka

Icelandic

Verb

lít

  1. inflection of líta:
    1. first-person singular present indicative
    2. singular imperative

Old Norse

Verb

lít

  1. inflection of líta:
    1. first-person singular present active indicative
    2. second-person singular present active imperative

Vietnamese

Etymology

Borrowed from French litre.

Pronunciation

Noun

lít

  1. liter/litre
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.