náhradník

Czech

Etymology

From nahradit (“to substitute”) +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈnaːɦradɲiːk]
  • Rhymes: -adɲiːk
  • Hyphenation: náh‧rád‧ník

Noun

náhradník m anim (feminine náhradnice)

  1. substitute (person in sports)
    Synonyms: náhrada, záskok

Declension
Declension of náhradník (velar masculine animate)
singular plural
nominative náhradník náhradníci
genitive náhradníka náhradníků
dative náhradníkovi, náhradníku náhradníkům
accusative náhradníka náhradníky
vocative náhradníku náhradníci
locative náhradníkovi, náhradníku náhradnících
instrumental náhradníkem náhradníky

Further reading
  • náhradník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • náhradník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • náhradník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.