odpůrce

Czech

Etymology

From odpor +‎ -ce.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈotpuːrt͡sɛ]

Noun

odpůrce m anim (feminine odpůrkyně)

  1. detractor, opponent
    Antonym: zastánce
  2. defendant

Declension
Declension of odpůrce (masculine animate in -e)
singular plural
nominative odpůrce odpůrci
genitive odpůrce odpůrců
dative odpůrcovi, odpůrci odpůrcům
accusative odpůrce odpůrce
vocative odpůrce odpůrci
locative odpůrcovi, odpůrci odpůrcích
instrumental odpůrcem odpůrci

See also

Further reading
  • odpůrce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • odpůrce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • odpůrce in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.