plnoletost

Czech

Etymology

From plnoletý +‎ -ost.

Noun

plnoletost f

  1. age (time of life when one attains full person rights)

Declension
Declension of plnoletost (i-stem feminine)
singular plural
nominative plnoletost plnoletosti
genitive plnoletosti plnoletostí
dative plnoletosti plnoletostem
accusative plnoletost plnoletosti
vocative plnoletosti plnoletosti
locative plnoletosti plnoletostech
instrumental plnoletostí plnoletostmi

Further reading
  • plnoletost in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • plnoletost in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.