počitek

Czech

Etymology

From pocítit +‎ -ek.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpot͡ʃɪtɛk]

Noun

počitek m inan

  1. sensation (something sensed)

Declension
Declension of počitek (velar masculine inanimate reducible)
singular plural
nominative počitek počitky
genitive počitku počitků
dative počitku počitkům
accusative počitek počitky
vocative počitku počitky
locative počitku počitcích
instrumental počitkem počitky
  • čití

See also

Further reading
  • počitek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • počitek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • počitek in Internetová jazyková příručka

Slovene

Pronunciation
  • IPA(key): /pɔt͡ʃíːtək/

Noun

počȋtək m inan

  1. rest (relief afforded by sleeping; sleep)

Inflection
Masculine inan., hard o-stem
nom. sing. počítek
gen. sing. počítka
singular dual plural
nominative
(imenovȃlnik)		 počítek počítka počítki
genitive
(rodȋlnik)		 počítka počítkov počítkov
dative
(dajȃlnik)		 počítku počítkoma počítkom
accusative
(tožȋlnik)		 počítek počítka počítke
locative
(mẹ̑stnik)		 počítku počítkih počítkih
instrumental
(orọ̑dnik)		 počítkom počítkoma počítki

Further reading
  • “počitek”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.