sobectví

Czech

Etymology

From sobec (“selfish person”) +‎ -ctví.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsobɛt͡stviː]
  • Rhymes: -ɛtstviː
  • Hyphenation: so‧bec‧tví

Noun

sobectví n

  1. egoism

Declension
Declension of sobectví (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative sobectví sobectví
genitive sobectví sobectví
dative sobectví sobectvím
accusative sobectví sobectví
vocative sobectví sobectví
locative sobectví sobectvích
instrumental sobectvím sobectvími

Further reading
  • sobectví in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • sobectví in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • sobectví in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.