spolubytí

Czech

Etymology

From spolu- +‎ bytí.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈspolubɪciː]
  • Rhymes: -ɪciː

Noun

spolubytí n

  1. coexistence
    Synonym: koexistence

Declension
Declension of spolubytí (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative spolubytí spolubytí
genitive spolubytí spolubytí
dative spolubytí spolubytím
accusative spolubytí spolubytí
vocative spolubytí spolubytí
locative spolubytí spolubytích
instrumental spolubytím spolubytími

Further reading
  • spolubytí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • spolubytí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.