ukončení

Czech

Etymology

From ukončit +‎ -ení.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈukont͡ʃɛɲiː]

Noun

ukončení n

  1. verbal noun of ukončit
  2. end, ending, termination, cessation

Declension
Declension of ukončení (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative ukončení ukončení
genitive ukončení ukončení
dative ukončení ukončením
accusative ukončení ukončení
vocative ukončení ukončení
locative ukončení ukončeních
instrumental ukončením ukončeními

Further reading
  • ukončení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • ukončení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ukončení in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.