věštec

Czech

Etymology

From věštit +‎ -ec.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvjɛʃtɛt͡s]
  • Hyphenation: vě‧š‧tec

Noun

věštec m anim (feminine věštkyně)

  1. prophet, seer, clairvoyant
    Věštec, o kterém mluvíme, má údajnou schopnost předpovídat budoucnost. ― The seer who we are talking about has allegedly the ability to predict the future.

Declension
Declension of věštec (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative věštec věštci
genitive věštce věštců
dative věštcovi, věštci věštcům
accusative věštce věštce
vocative věštče věštci
locative věštcovi, věštci věštcích
instrumental věštcem věštci

Further reading
  • věštec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • věštec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.