domýšlivec

Czech

Etymology

From domýšlivý +‎ -ec.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈdomiːʃlɪvɛt͡s]

Noun

domýšlivec m anim

  1. conceited person, egotist
    Synonyms: nadutec, nafoukanec

Declension
Declension of domýšlivec (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative domýšlivec domýšlivci
genitive domýšlivce domýšlivců
dative domýšlivcovi, domýšlivci domýšlivcům
accusative domýšlivce domýšlivce
vocative domýšlivče domýšlivci
locative domýšlivcovi, domýšlivci domýšlivcích
instrumental domýšlivcem domýšlivci

Further reading
  • domýšlivec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • domýšlivec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • domýšlivec in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.