obratel

Czech

Etymology

From obrátit +‎ -el.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈobratɛl]
  • Hyphenation: ob‧ra‧tel

Noun

obratel m inan

  1. vertebra

Declension
Declension of obratel (soft masculine inanimate reducible)
singular plural
nominative obratel obratle
genitive obratle obratlů
dative obratli obratlům
accusative obratel obratle
vocative obratli obratle
locative obratli obratlech, obratlích
instrumental obratlem obratli

Derived terms

Further reading
  • obratel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • obratel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • obratel in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.