spolupracovník
Czech
Etymology
From spolupracovat + -ník.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈspoluprat͡sovɲiːk]
Declension
Declension of spolupracovník (velar masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | spolupracovník | spolupracovníci |
| genitive | spolupracovníka | spolupracovníků |
| dative | spolupracovníkovi, spolupracovníku | spolupracovníkům |
| accusative | spolupracovníka | spolupracovníky |
| vocative | spolupracovníku | spolupracovníci |
| locative | spolupracovníkovi, spolupracovníku | spolupracovnících |
| instrumental | spolupracovníkem | spolupracovníky |
Related terms
- spolupracovnice
- spolupracovní
Further reading
- spolupracovník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- spolupracovník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- spolupracovník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.