válečník

Czech

Etymology

From válka (“war”) +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvaːlɛt͡ʃɲiːk]
  • Rhymes: -ɛtʃɲiːk
  • Hyphenation: vá‧leč‧ník

Noun

válečník m anim (feminine válečnice)

  1. warrior

Declension
Declension of válečník (velar masculine animate)
singular plural
nominative válečník válečníci
genitive válečníka válečníků
dative válečníkovi, válečníku válečníkům
accusative válečníka válečníky
vocative válečníku válečníci
locative válečníkovi, válečníku válečnících
instrumental válečníkem válečníky

Derived terms

Further reading
  • válečník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • válečník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • válečník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.