vetřelec

Czech

Etymology

From vetřel +‎ -ec.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvɛtr̝̊ɛlɛt͡s]

Noun

vetřelec m (feminine vetřelkyně)

  1. intruder
  2. alien

Declension
Declension of vetřelec (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative vetřelec vetřelci
genitive vetřelce vetřelců
dative vetřelcovi, vetřelci vetřelcům
accusative vetřelce vetřelce
vocative vetřelče vetřelci
locative vetřelcovi, vetřelci vetřelcích
instrumental vetřelcem vetřelci

Further reading
  • vetřelec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vetřelec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.