destrukce

Czech

Etymology

Borrowed from Latin dēstrūctiō.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈdɛstrukt͡sɛ]
  • Audio(file)
  • Hyphenation: de‧struk‧ce

Noun

destrukce f

  1. destruction (act of destroying)

Declension
Declension of destrukce (soft feminine)
singular plural
nominative destrukce destrukce
genitive destrukce destrukcí
dative destrukci destrukcím
accusative destrukci destrukce
vocative destrukce destrukce
locative destrukci destrukcích
instrumental destrukcí destrukcemi

Further reading
  • destrukce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • destrukce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.