hlásič

Czech

Etymology

From hlásit +‎ -č.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦlaːsɪt͡ʃ]

Noun

hlásič m inan

  1. alarm, detector
    hlásič kouře ― smoke detector

Declension
Declension of hlásič (soft masculine inanimate)
singular plural
nominative hlásič hlásiče
genitive hlásiče hlásičů
dative hlásiči hlásičům
accusative hlásič hlásiče
vocative hlásiči hlásiče
locative hlásiči hlásičích
instrumental hlásičem hlásiči

Noun

hlásič m anim

  1. annunciator

Declension
Declension of hlásič (soft masculine animate)
singular plural
nominative hlásič hlásiči
genitive hlásiče hlásičů
dative hlásičovi, hlásiči hlásičům
accusative hlásiče hlásiče
vocative hlásiči hlásiči
locative hlásičovi, hlásiči hlásičích
instrumental hlásičem hlásiči
  • hlásící

Further reading
  • hlásič in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • hlásič in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • hlásič in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.